|
» MapaStránek
» LedovĂÂ muzi-
|
Pankrác, Servác a Bonifác často květy klidí pro královnu ŽofiiJako nadpis je zvolena jedna z pranostik vážící se ke květnovému svátku tří „zmrzlých“ světců a jedné „ledové“ světice. Období mezi 10. až 14. květnem bývá označováno jako období zmrzlíků, studených svatých, ledováků, ledových mužů a podobně. Bývá to výrazně studené období avšak charakter doprovodného ochlazení není vždy stejný. Někdy se teplota dostane i pod bod mrazu, ale častěji nastává pouze citelné ochlazení a především se vyskytují vydatné studené dešťové srážky. Ty jsou charakteristické i pro další významnou pranostickou dominantu, kterou představuje svatá Žofie.
Lidové pranostiky se tomuto období a jeho představitelům věnují v míře nebývalé, připomeňme si některé z nich:
Další studenější období, jež se velmi podobá klasickým ledovým mužům, přichází v závěru května, kdy se opět výrazně ochladí. Příčinou jsou malí ledoví muži - sv.Urban, sv.Filip a sv.Beda – kdy se od 25. do 27.května čekají poklesy teplot, které ovšem nejsou tak výrazné jako v období „velkých ledových mužů“.
Do lesa Pankrác s dubnem jel, milostivé léto ztratil, Urban (25.5.) léto nenavrátil. Všeobecně se však usuzovalo že: Je-li květen prostuzený, bude roček vydařený.
Pankrác (12.května) Pankrácův kult se rozšířil po celé Evropě, především pak v Německu. Dnešní Pankrác je ve Francii patronem dětí a prvně přijímajících. Ochraňuje mladé rostliny a květy, jeho přímluva pomáhá při bolestech hlavy a při křečích - a také proti křivé přísaze.
Význam jména Pankrác v tomto případě neodpovídá povaze chlapce a jeví se jako nahodilé. Základem je totiž řecké slovo pankration, což znamená „celkový závod“ nebo „víceboj“, lze vycházet i ze slova pankratés - přeloženo jako „vševládný“.
Servác (13.května) Je patronem Maastrichtu, Goslaru, Limburgu/Lahn, Quedlinburgu a Wormského biskupství. To svědčí o velké úctě, které se tento patron těší. Navíc jej berou za svého ochránce i zámečníci a stolaři, lidé se k němu modlí, když je sužuje revmatismus, bolesti nohou a horečka. Také je vzýván, aby ochránil před škodami od mrazu, který přichází nikým nezván ani nevolán. V Maastrichtu se na světcovu počest v současné době každých 7 let koná velká posvátná pouť. Při procesí (ommegang) nesou věřící ulicemi Servácovu hlavu a další ostatky.
Jméno Servác má základ patrně v latinském slově servare - „uchovávat“. Znamená tedy něco jako „strážce“ nebo „ten, který uchovává“.
Bonifác (14. května)
Jméno Bonifác vychází z latinského výrazu (homo) boni fati, což lze přeložit jako „člověk dobrého osudu“, což může znamenat, že každý Bonifác je šťastlivec.
Žofie (15. května) V roce 846 byly na příkaz papeže Sergiuse II. přeneseny její ostatky do kostela svatého Martina di Monti v Římě a zde uloženy pod hlavní oltář. Žofie Římská je zobrazována s mečem a neckami - snad symbolika její smrti stětím - ale většinou ji můžeme spatřit s knihou a palmou. K Žofii se lidé modlili, aby se přimluvila a ochránila plodiny před pozdními mrazy a také aby podpořila růst osevu na polích. Proto se doporučuje květiny umístit ven, třeba na balkon, až po 15.květnu.
Základem jména je řecké slovo sofía - přeloženo značí „moudrost“. Proto by všechny ženy toho jména - Žofie i Sofie - měly být nejen krásné, ale i moudré.
|
|